Každý deň si môžeme prečítať nové články, komentáre a analýzy k ekonomickej kríze od renomovaných i menej renomovaných autorov, od nositeľov Nobelových cien či od analytikov bánk. Keby si ich niekto spojil v jeden veľký článok, tak vznikne najväčší novinársky Babylon aký si dokážeme predstaviť. Toľko protichodných odporúčaní a zaručených receptov ako zvrátiť, alebo len stlmiť súčasnú hospodársku krízu by ste len ťažko hľadali. Väčšinou sú to múdro sa tváriace hlúposti, ktoré nám samozrejme v danej chvíli čitateľského vzrušenia tak nepripadajú. Skúste si ich prečítať o rok, o dva, možno o 5 či 10 rokov.
Chcem upozorniť na jeden citát Tomáša Baťu st., zakladateľa veľkého obuvníckeho impéria, ktorý sa v roku 1932 vyjadril k veľkej hospodárskej kríze nasledovne:
„Příčinou krize je především morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme si zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující , dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.“
Toľko Tomáš Baťa st.
Nad touto vetou je dobré sa zamyslieť.
Roland Szekera